Od ledna 2008, kdy započaly závěrečné práce na rekonstrukci pevnůstky u váhy v Sazené, započaly také práce na přípravě slavnostního zahájení provozu Sazenského muzea.
Vyvrcholení celé náročné ukázky započalo v pátek ráno, kdy Aleš dovezl do Sazené první část výstroje a výzbroje objektu. Poté se k němu připojil Michal Pokorný s přítelkyní Adrianou a vyrazili společně do Roudnice nad Labem, kde na ně čekal u řopíku Martin Rajnyš. Naložili jsme další příval výbavy a vyrazili jsme zpět k Sazené. Tam bylo potřeba udělat spoustu dalších věcí. Zatímco Michal odvážel vše nepotřebné z váhy, já s Martinem jsme odjeli do Velvar pro zrcátka do jedné z periskopových vložek. Jelikož k našemu překvapení nevařili v restauraci v Sazené, oběd jsme absolvovali v tradiční „baště“ v Uhách.
Odpoledne bylo věnováno k výrobě dřevěných kolíků, které bylo nutno upevnit do země na uchycení ochranné pásky, která vymezovala prostor ukázky a samozřejmě se upravoval interiér objektu. Kolem páté večer jsme pak odjel pro dva členy osádky Jana Lakosila a Jana Žabku do Prahy.
Po našem návratu kolem sedmé večer již dorazilo jediné vozidlo naší ukázky a to Praga RN, se kterou přijeli členové KVH čs. armády z Terezína. Za chvíli pak se to začalo sjíždět. Vzácná návštěva z Bohumína, rodina Kaštilových, další kolega do osádky Honza Souček. Večer jsme pak pobyli v místním pohostinství a nocovalo se buď v bunkru nebo v prostoru před ním.
Sobota hned po ránu naznačovala velké vedro. Dorazili poslední členové osádky Martin Mráz a Martin Nič a finišovaly přípravy vnitru pevnůstky. Kolem deváté jsme s Pragovkou dojeli nedaleko pro dalšího, tentokrát statického účastníka naší ukázky, dvoukolovou hasičskou stříkačku zn. Stratílek.
Těsně před desátou dopoledne se osádka seřadila a vyrazila k pomníku padlých obou světových válek, aby položením věnce a trojitou salvou uctila památku obětí. Již tento akt sledovalo několik místních obyvatel. Poté následovalo seznámení průběhu ukázky se všemi aktéry. To už se však začali sjíždět nadšenci na ukázku.
Kolem čtvrt na dvě byla uzavřena komunikace směrem k letišti a vyhrazené prostory pro diváky se začali plnit. Krátce po půl druhé proběhla poslední kontrola, zda diváci stojí za páskami a Pavel Jonáš vzápětí přivital všechny přítomné na slavnostním zahájení. Mimo již zmíněných se akce ještě zúčastnili kluci kolem Honzy Vavrušky z Plzně, kteří doplnili osazenstvo Čechoslováků v ukázce.
Ukázky se zúčastnili i kluci v dobových oblecích sudetských Němců a také v civilních šatech německých provokatérů. A je nutno dodat, že byli skvělí!
Asi nejsilnějším momentem byl závěr ukázky. Na jedné straně pevnůstky vzdala hold povelem “ k poctě zbraň“ osádka pevnůstky, na druhé další část účinkujících včetně sudetských Němců. Doprovodem k této akci byla originální nahrávka čs. státní hymny z roku 1938. Jak přiznali někteří pamětníci se slzami v očích, byla to nádherná tečka. Většina z nich tuto verzi státní hymny poprvé po 70 letech a z mladších návštěvníků většina slyšela tuto verzi úplně poprvé.
Celé akci přihlíželo odhadem na 300 lidí, jimž je třeba složit poklonu, že přišli i v takovém příšerném vedru.
Večer nás po ukázce zůstalo 10. Pro zůstavší byla připravena uzená kýta na kosti a originální Sazenské pevnostní, bílé šumivé víno, ročník 2007. Toť důstojná tečka za krásnou a náročnou rekonstrukcí a nyní už vítejme do běžných otevíracích dní…