Tuto sobotu slavily Zuzany svátek a my se zase pustili do dalších prací ohledně našeho „domečku“. Tentokráte jsme byli ve třech – Martin Nič, Michal Pokorný a moje maličkost. Prvotní cíl byl dát do kupy periskopy. První z nich směrem na Ledčice šel až nečekaně dobře. Druhý z nich jsme ani nezkoušeli, neboť podle průzkumu na „půdě“ bylo Martinem konstatováno, že to ani nepůjde, neboť výsuvná část periskopu vychází přesně do šikmého trámu střechy. Zjistilo se také, že na půdě je pěkný nepořádek a tudíž vznikala šance na nějaký nález, neboť tam nikdo pěkně dlouho neuklízel. Po zasunutí periskopového závěsu do levé periskopové trubice jsme přešli na velice zajímavou činnost.
Michal Pokorný totiž našel v rodinném archivu dobovou fotografii objektu, pravděpodobně ze zimy 1940. Nebyla na ní jedna část, která od 50.tých let neodmyslitelně k objektu patřila – komín na obecní váze. Povedlo se nám získat povolení obce odstranit to, co ohledně objektu nesouhlasí s rokem 1938.
Muselo se rozebírat od vrchu a velmi opatrně, aby byly způsobeny pokud možno co nejmenší škody. Martin s Michalem začali rozebírat komín ze střechy a já se tradičně držel při zemi, protože z nezajištěných výšek má panickou hrůzu. Po chvíli už nahoře zůstal jen Martin, ale práce mu šla náramně od ruky.
Když uboural Martin komín pod úroveň spodní hrany střechy, mohla přijít na řadu moje pětikilová palice. Věděli jsme, že by to mělo jít, protože komín byl postaven těsně ke zdi, ale přilepen k ní byl jen pomocí omítky. Stačilo pár dobře mířených ran a komín se poroučel k zemi jako při odstřelu. Martina tato akce nenechala chladným a vše zachytil na video. Jednou si budou jeho děti klepat na čelo nad tím, co že to tam jejich otec se svýma kamarádama prováděl..:-)
Každopádně to byla poslední akce, která byla nutná před rekonstrukcí střešní konstrukce a krytiny. Tu bychom měli provádět v září dle počasí.
Hráli jsme si mj. i na kominíky…
